Epidemiologické a ekononomické aspekty
Syndrom diabetické nohy (DN) představuje závažný medicínský a společenský problém.Prevalence defektu u diabetické populace činí 4-10%. Defekt předchází amputaci až v 85%. Smutné je, že v 15-ti až 19-ti% se diagnostikuje diabetes až při amputaci. Incidence amputací se odhaduje na 5-24/100 tisíc obyvatel/rok nebo 6-8/1000 diabetiků/rok. Nejčastějším důvodem amputace je gangréna, infekce v defektu a nezhojitelný defekt.
V naší republice bylo k 31.12.2000 evidováno celkem 654 164 diabetiků, z toho 37 764 mělo problémy s nohou (5,8%). Amputace v tomto roce byla provedena 5 865-krát, to znamená v 15,5%.
O závažnosti tohoto onemocnění svědčí rovněž ekonomické údaje. Studie švédských autorů provedená r. 1995 uvádí náklady na kompletní zhojení diabetické ulcerace bez amputace v rozmezí 16 000 -26 700 dolarů a náklady na kompletní zhojení a rehabilitaci po vysoké amputaci 43 100-63 100 dolarů.
Péče o nemocné se syndromem DN značně finančně zatěžuje jak ambulantní, tak lůžkový provoz zdravotnických zařízení. Nákladná nejsou pouze antibiotika, hospitalizace a diagnostické metody, ale i zdánlivě drobné výdaje, např. převazy defektů sestrami pečovatelských služeb, transporty sanitami atd., pokud trvají měsíce. Naše centrum se pokusilo retrospektivně vyčíslit půlroční přímé náklady zdravotní a sociální péče ( zahrnuty pouze převazy pečovatelskou službou) syndromu DN r. 2000, které činily průměrně 34.500 Kč na pacienta za půl roku (6.300 - 190.160 Kč), 37 % připadalo na ambulantní péči, tj. 12.510 Kč (5.930 - 45.670 Kč), 63% na hospitalizaci tj 53.730 Kč na pacienta /6 měsíců (18.010 - 180.610 Kč).
Cílem studie typu "cost of-illness" nespočívá pouze v konstatování, že náklady jsou vysoké, ale především ve snaze zvýšit efektivitu zdravotní péče, snížit výskyt komplikací a hlavně zintenzívnit primární prevenci.