Antibiotická léčba

1. Je-li možné, vyčkáme do výsledku kultivačního nálezu, není-li možný odklad terapie, použijeme antibiotikum širokospektré, baktericidní, s dobrou penetrací do měkkých tkání. Nejvhodnější je posoudit stupeň závažnosti infekce a empirickou léčbu volit dle výše popsaných doporučení.
   
   
2. Trvání antibiotické léčby se musí řídit stavem defektu. Při závažné infekci to znamená přibližně 10-14 dní parenterální a nasedající 2-3 týdenní léčby perorální. Při osteomyelitidě je nezbytná 3-4 týdenní aplikace parenterální, následovaná i několikaměsíční perorální antibiotickou léčbou. Současně je nutná imobilizace, nejlépe formou sádrové fixace (viz léčba osteomyelitidy).
   
   
3. Aplikační formu antibiotika volíme podle závažnosti stavu. Lehčí formy léčíme ambulantně, antibiotika podáváme perorálně. Těžší formy defektů parenterálně za hospitalizace. Lokální léčba antibiotiky není doporučována pro nedostatečný průnik do měkkých tkání u diabetika s mikro- a makroangiopatií. Může senzibilizovat a zhoršuje rezistenci určitých mikrobiálních kmenů k antibiotikům.
   
   
4. Vzhledem k možnému orgánovému poškození u diabetika, volíme antibiotikum co nejméně toxické.
   
   
5. Zanedbatelná není ani cena preparátu, ovšem za předpokladu splnění výše uvedených podmínek (viz tabulka níže).
   
   
6. Antibiotická léčba, zejména ta, která trvá delší dobu a je složena z několika druhů antibiotik, s sebou přináší i své vedlejší nežádoucí účinky. Kromě gastrointestinálních symptomů se můžeme vzácně setkat i se závažnou pseudomembranózní kolitidou.